1.ročník

Přehled nejčastěji užívaných materiálů v košíkářství

• Košíky jsou vyráběny po celém světě
• Jejich styl a tvar je ovlivňován především materiálem, který v dané oblasti roste
• V Africe, kde je dostatek palem a trávy,jsou košíky většinou vyráběny technikou splétání do copů, spirálovou technikou nebo proplétáním do vazby.
• V Evropě se na výrobu proutěného zboží tradičně používá vrbové proutí

Jiné tradiční domácí materiály:

• různé druhy dřeva naštípané na loubky, které používáme buď jako kostru koše, nebo k výrobě loubkových košů
• Orobinec - vodní a bahenní rostlina, užití: košíky, kabely, papuče, klobouky apod.
• Sláma - je využívána především k pletení proužků, které jsou následně sešívány dohromady a slouží k výrobě klobouků nebo lehkých košíků, ošatek.
• Kukuřičné šustí - plete se z obalů klasu kukuřice,výrobky: panenky, ale i ošatky, krajově i větší nádoby

Zahraniční materiál:

• Ratan, pedig – tropické ostrovy a poloostrovy Jihovýchodní Asie a jižních moří, pedig se užívá při práci v dílně

Získávání materiálu

• Materiál dnes můžeme běžně koupit ve specializovaných obchodech a na internetu (ušetří se čas i námaha)
• Vlastní vypěstovaný materiál (materiál, který košíkář sám vypěstuje, finanční úspora, kvalita a druh odpovídá vlastní potřebě)

Vlastnosti přírodních materiálů:

• Pěkná struktura a barva
• Příjemné na omak
• Vhodně doplňují interiér
• V domácnosti jsou praktické
• Jsou lehké a pevné

Výrobky vyrobené z přírodních rostlinných materiálů již nepotřebují žádné další okrasné úpravy. Jejich krása vyniká již samotným materiálem a jeho precizním zpracováním. Jsou nejen krásné, ale i účelné.

U přírodního materiálu určeného k pletení hodnotíme především:

• Pevnost
• Ohyb
• Kroucení
• Tvar a délku vzrůstu
• Tvrdost
• Štípatelnost
• Barvu

Každý zpracovatel musí dobře znát materiály, se kterými pracuje, materiál musí umět posoudit tak, aby odpad byl co nejmenší.

Kontrolní otázky

1. Jaká je tradiční rostlina pro pletení proutěného zboží v Evropě?
2. Jaké znáš výrobky z vrbového proutí?
3. Jaké znáš domácí materiály, které se používají v košíkářství?
4. Jaké výrobky ze slámy znáš?
5. Co je to kukuřičné šustí?
6. Kde se pěstuje ratan?
7. Jak se jmenuje materiál, se kterým jste dosud pracovali na dílně?
8. Je pedig domácí nebo zahraniční materiál?
9. Čím vynikají přírodní materiály pro pletení?
10. Co u přírodního materiálu pro pletení především hodnotíme? 

Krajina

Podle toho, jak působí člověk na krajinu rozdělujeme:

1. Krajina přirozená (přírodní)

• zcela převažují přírodní vlivy
• většinou se jedná o krajinu, kde je přístup člověka omezený, nebo je to krajina nepřístupná
• chráněné oblasti, nepřístupné části krajiny

2. Krajina polopřirozená (polopřírodní)

• člověk ji využívá
• převládají přírodní vlivy
• les, step, pastviny

3. Krajina kulturní

• přetvořená krajina člověkem
• mění se ráz krajiny
• venkovská obhospodařovaná krajina, pěstování materiálů určených pro košíkářství
• pěstování košíkářských materiálů má vliv na krajinu

4. Krajina devastovaná

• negativní jevy převládají nad přírodními vlivy
• povrchové doly

Vrba v krajině

V našem mírném pásu je přirozený výskyt vrby především jako součást lužního lesa. Její výskyt je však i v horských oblastech, Jedná se o odolnější druhy vrb.

Pro výskyt vrby v krajině u nás měl rozhodující vliv rozvoj košíkářství.

Košíkářství neřemeslné - využívá volně rostoucí vrby, které košíkář pravidelně seřezává. Takto se tvaruje stromová forma vrby.

Košíkářství řemeslné - větší spotřeba vrbového proutí, vysazování vrby, zakládání prutníků (vrboven). Pruty vrby se sklízí u země a pěstuje se keřovitá forma vrby.

Vzhledem k rozvoji košíkářství a větší spotřebě vrbového proutí dochází k vysazování vrby nejprve kolem vodních toků a rybníků, později k zakládání prutníků (vrboven). Vrba může tvořit významný prvek v krajině (pravidelně seřezávaná vrba u rybníka, pravidelně seřezávané vrby u potoka). Vrbovna (prutník) je pravidelně obhospodařovaný pozemek.

Tvar stromu

• závisí na druhu a stáří dřeviny
• ovlivňují ho podmínky růstu (stromy rostoucí blízko sebe trpí nedostatkem světla) - vrba se pak nevětví, proutí roste za sluníčkem
• přirozené tvary stromů jsou: sloupovitý tvar, oválný tvar, pyramidální tvar, převislý tvar
• vrba: stromová forma vrby, keřovitá forma vrby

Stavba stromu

• strom - víceletá rostlina
• dřeviny, kterým listy na podzim opadávají, se nazývají opadavé - vrba
• dřevinám s olistěním trvalým se říká stálezelené (neopadavé).

Nadzemní část

• kmen - zdřevnatělý stonek
• dřevnaté větve
• koruna stromu - skládá se z hlavních větví a větviček, které nesou listy

Podzemní část

• kořenový systém - rozprostírá se do šíře
•  hlavní kořen, postranní kořeny

Opadavé stromy

• v oblasti mírného pásu se růst rostlinstva přizpůsobil střídání ročních období (jaro, léto, podzim, zima)
• po ukončení vegetace nastává na podzim období tzv. vegetačního klidu - dřeviny ztrácí listí.
• zimu rostliny přežijí bez listí s holými větvemi - doba sklizně vrbového proutí
• na jaře vyraší nové listí

Kontrolní otázky

1. Jaký typ krajiny je ovlivněn pěstováním vrby?
2. Kde je u nás přirozený výskyt vrby?
3. Co víš o košíkářství neřemeslném?
4. Co víš o košíkářství řemeslném?
5. Kde se vrba vysazovala nejprve?
6. Co je to vrbovna (prutník)?
7. Jaké dvě formy vrby znáš?
8. Je vrba opadavá nebo neopadavá (stálezelená) dřevina?
9. Kdy je hlavní doba sklizně vrbového proutí?
10. Z jakých dvou částí se skládá strom (dřevina)?

Funkce lesa

• Les - porost dřevin, v němž se vyvinulo stromové patro, jedná se o složitý ekosystém
• cenný krajinný prvek
• místo pro rekreaci - působí blahodárně na lidskou psychiku
• zdroj kyslíku na Zemi
• zachycuje prachové částice
• snižuje odnos půdy (svažitý terén)
• stabilizace klimatu - odpor proti větru, stabilně vlhčí ovzduší ("V lese prší dvakrát" - jednou během deště, podruhé - voda kape ze stromů)
• protipovodňová ochrana (zadržení vody - mechové patro)
• zdroj dřeva

Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny.

• dřevo je obnovitelný zdroj energie (jeden z druhů biomasy)
• dřevo je snadno dostupný přírodní materiál, který lidé využívají po celou dobu své historie
• v košíkářství: pevná dna, košíkářské formy

Strom - růstová forma vyšších rostlin

• nadzemní část (kmen, větve)
• horní část stromu - koruna
• keř - k větvení dochází u země, chybí kmen
• podzemní část
• kořeny

Lesnictví - obor, jehož náplní je péče o les a hospodaření v něm

Lesní patra

• nejvyšší patro tvoří stromy a žijí zde veverky, ptáci, hmyz
• nižší patro zabírají keře, hnízdí zde drobní ptáci, brouci
• níže jsou byliny, trávy, kapradiny, žije zde hmyz
• při zemi rostou mechy, žijí zde mravenci, slimáci
• pod zemí mají rostliny své kořeny, žijí zde hraboši, larvy, červy

Typy lesů mírného pásu

• jsou zde zastoupeny listnaté stromy i jehličnany

Listnaté lesy

• převážně opadavé
• rostou v oblastech, kde se střídá horké léto a chladná zima
• duby, buky, hustý bylinný porost

Severský les

• tajga
• jehličnaté lesy chladnějších oblastí
• severní Evropa, Severní Amerika, Asie
• případně horské oblasti
• snáší velmi chladné zimy, sněhová pokrývka - po značnou část roku
• smrk, jedle, modřín

Smíšené lesy

• listnáče (břízy, vrby), jehličnany
• přechodný pás mezi opadavými listnatými lesy a tajgou

Druhy lesa

• jiný je les v nížině, jiný vysoko v horách
• podobu lesa utváří také člověk (výsadba stromů)

Lužní les

• nížiny kolem řek
• občasné záplavy
• vrby, topoly, jasany, lípy, javory, jilmy, duby

Doubravy

• nížiny, pahorkatiny
• dále od vodních toků
• dub, habr, lípa, javor, buk

Smíšené lesy

• kopce pahorkatin, vrchovin
• listnaté a jehličnaté stromy

Bučiny

• kopce pahorkatin, vrchovin
• převaha buku
• Bílé Karpaty
• jedle, lípy, javory
• na podzim nádherně zbarvené lesy

Bory

• převážně borovice
• od nížin až do hor
• současný výskyt je výrazně ovlivněn člověkem

Smrčiny

• horská oblast
• smrk
• současný výskyt v nížinách - umělá výsadba

Na výškové hranici lesa roste kleč (kosodřevina)

• zakrslý druh borovice
• drsné vysokohorské podnebí
• Krkonoše, Beskydy - Radhošť

Alpinský stupeň

• velmi vysoké hory
• nerostou žádné stromy (les chybí)
• tráva, horské byliny
• skalnaté štíty hor
• Tatry, Alpy

Typy lesa dle přirozenosti

• Prales - les přírodní (původní), přirozeně volně a nerušeně rostoucí les, není ovlivňován člověkem (těžba dřeva, průmysl, ekologická zátěž, znečištění)
• Les přírodě blízký
• Hospodářský les
• Kulturní les - člověkem obhospodařovaný les, výsadba semenáčků, ošetřování a ochrana stromů proti škůdcům, kácení.

Ochrana lesů v Česku

• V Česku se lesní hospodaření řídí lesním zákonem. Jeho základním principem je pokud možno nesnižovat procentuální podíl lesů v zemi.
• Každý les je chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný prvek. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován též s příslušným orgánem ochrany přírody, především jestli nedochází k narušení krajinného rázu.
• Přirozených lesů je v Česku už málo, v drtivé většině došlo k minulosti alespoň k částečným zásahům do struktury či druhového složení porostů. Ve většině případů byla zcela pozměněna druhová skladba, takže nyní v Česku převládají lesy smrkové , popř. v písčitých oblastech borové.
• Nejhojnější dřevinou by přitom měl být v Česku buk.

Ohrožení lesů

• Kácení
• V Česku nelze lesy považovat za ohrožené kácením, neboť dochází spíše k zvyšování jejich podílu vlivem útlumu zemědělské výroby. Jinak je tomu v rozvojových zemích, kde dochází k masivnímu kácení tropického pralesa, především ve snaze získat zemědělskou půdu pro neustále rostoucí populaci a také pro ceněné tropické dřevo.

• Imise a kyselé deště
• V Česku  ohrožení pro lesní porosty představují kyselé deště. Kyselé deště se nejvýznamnější začaly projevovat v 70. letech 20. století, kdy prudce vzrostly emise oxidu siřičitého. Nejvíc poškozené byly porosty v Krušných horách, Lužických horách, Jizerských horách a Krkonoších.

Mezi nejvýznamnější škůdce lesů patří bekyně mniška, bekyně velkohlavá, obaleči a kůrovcovití brouci (především lýkožrout smrkový). Za škůdce jsou považovány též některé dřevokazné houby.

Základním principem lesního zákona ČR je nesnižovat poměr lesů v krajině.

• Lesní škůdci

Kontrolní otázky

1. Stručně popiš prales:
2. Stručně popiš kulturní les:
3. Kde najdeme lužní les:
4. Jaké stromy v lužním lese převážně rostou?
5. Jaký strom se vyskytuje převážně v doubravách?
6. Jaký strom se převážně vyskytuje v bučinách?
7. Jak se jmenují lesy, kde převážně rostou borovice?
8. Co je to chráněné území?
9. Jaké CHKO je v blízkosti Brna?
10. Co je základním principem lesního zákona?

Vliv a význam rostlin užívaných v košíkářství na krajinu

• základním materiálem užívaným v košíkářství jsou přírodní rostlinné materiály
• vrbové proutí - VRBA  (lužní les, umělá výsadba podél vodních toků, prutníky, vrbovna)
• OROBINEC (vodní a bahenní rostlina)
• žitná sláma - ŽITO (obilí, obilný lán)
• kukuřičné šustí - KUKUŘICE (pole kukuřice)
• dřevěné loubky - STROM (les)

Vrba

• může být součástí lesa (lužní les)
• je vysazovaná podél vodních toků (kořeny zpevnění břehy řek a potoků, zároveň slouží jako úkryt pro živočichy, kteří u břehu)
• pokud jsou tyto vrby pravidelně každý rok seřezávány, můžeme získat kvalitní proutí pro košíkářské účely
• cílené pěstování vrbového proutí na prutníku (vrbovna) - tímto způsobem je možné osazovat hospodářsky méně kvalitní pozemky, nebo pozemky zaplavované vodou
• voda na pozemku však nesmí dlouhodobě zůstat - proto se kopou odvodňovací kanálky

Orobinec

• roste na okrajích rybníků a pomalu tekoucích řek
• je útočištěm a hnízdištěm vodních ptáků
• vodním plochám dává charakteristický ráz (jihočeské rybníky)

Obilí

• pro pletařské účely především žito
• nutná je ruční sklizeň, protože potřebujeme dlouhá stébla (kombajn by je posekal)
• pěstuje se cíleně pro zrno (mouka, pečivo)
• pole obilí je významný krajinný prvek

Kukuřice

• domácí materál (protože se u nás pěstuje)
• dovezena z Jižní Ameriky
• pole kukuřice - vysoká plodina
• zemědělství: zrno, siláž
• sušené vazby - floristika
• přírodní pletivo: kukuřičné šustí

Sazenice vrby

Vrba může mít formu:

• keřovou (prutník, volně rostoucí podél vodních toků)
• stromovou (volně rostoucí)

Anatomie a morfologie rostlin

• je podoborem botaniky
• anatomie - vnitřní struktura rostlinných orgánů
• morfologie - vnější (celková) stavba
• řadí rostliny mezi jednotlivé druhy, zařazují je do odlišných kategorií
• studují funkci a evoluční vztahy

Rostlinné orgány

• vegetativní orgány - slouží rostlině k jejímu růstu, nikoliv pohlavnímu rozmnožování

kořen

stonek - prut

list

• generativní orgány - slouží rostlině k pohlavnímu rozmnožování, obecně pro vznik další generace rostlin

květ

plod

Zařazení vrby

Říše - rostlinná

Kmen, oddělení - krytosemenné

Třída - dvouděložné

Řád - vrbotvaré

Čeleď - Vrbovité (Salicaceae)

Rod - Vrba (Salix)

Druh - vrba košařská (Salix viminalis), vrba bílá (Salix alba)

Proutí větvené

• větvení proutí může být dáno druhem vrby (některé druhy k tomu mají sklon) - nehodí se k pletení
• větví se proutí na okrajích prutníku
• aby se zabránilo větvení proutí - vysazuje se vrba na prutníku hustě
• pokud máme na prutníku keř, který má k větvení sklony - NEPOUŽÍVÁME k množení

Proutí hákovité

• vzniká při poškození špičky prutu
• z nepoškozeného pupenu pod ulomenou špičkou prutu vyraší nový boční proutek
• důvody: spálení špiček proutí jarním mrazíkem, ožrání špiček proutí zvěří, krupobití (polámání tenčí špičky prutu)
• není vhodné pro pletení

Květenství vrby

• jehnědovité květenství
• plod: tobolka, semena se rozšiřují větrem
• samičí květ: " kočičky "
• samčí: " jehnědy "
• kvete časně zjara, často ještě v zimě - první potrava pro včely
• zpravidla nejdříve květ, pak teprve raší listí

Keřová forma vrby

1. proutí větvené
2. proutí hákovité
3. květenství vrby
4. proutí kvalitní
5. proutí zakrnělé
6. hlava - babka
7. kořeny povrchové
8. sázenka - řízek
9. kořeny hloubkové

 Vrba - základní košíkářský materiál

• vrby rostou v mírném a chladném pásmu, vyskytují se však i za polárním kruhem a v subtropech
• vrba roste převážně v nížinách (lužní les), ale najdeme ji i v horských oblastech
• má hodně druhů a forem, které vznikly křížením
• určování vrb je nesnadné, směrodatné jsou tvar listů (palisty) a květenství
• základním materiálem pro výrobu košíků a košíkářských výrobků je vrbové proutí pěstované kulturně v prutnících (vrbovnách)
• vrbové kultury bývají zakládány na vlhčích pozemcích pro svou vodomilnou povahu

Botanické dělení rostliny:

Část nepohlavní - vegetativní - slouží rostlině k růstu

• kořen
• osa - prut, kmen
• listy

Část pohlavní - generativní - slouží k rozmnožování

• květy

Orgány vegetativní

Kořen

• upevňuje a udržuje rostlinu v půdě
• vyživuje rostlinu sáním živných roztoků z půdy
• při pěstování vrb je tvořen obvykle vegetativní částí rostliny - řízku (sázenky ustřihnuté ze střední části vhodného prutu)
• od hlavího kořene (vzniklého sázenkou) dále rostou postranní kořeny do všech stran a tvoří kořenový systém vrby
• hlavní kořeny slouží jako upevňovací a udržovací, v nepžíznivém období zásobárna živin, vlásečnicové kořeny přijímají z půdy rozpuštěné minerální látky, které jsou rozváděny do celého těla rostliny
• největší vliv na utváření kořenového systému má volba půdy a ošetření prutníku

Prut

• je jednoletý výhon, který vyrůstá z babky, trvale dorůstá, tvoří mírný oblouk
• nejvyššího stupně vývoje dosahuje v červnu, v září růst ustává a proutí vyzrává
• po obvodu prutu jsou listy, v úžlabích listů očka - pupeny
• barva kůry prutů závisí na druhu vrby a podmínkách růstu (na sluneční straně může být prut jinak vybarvený, než na straně odvrácené od slunce)
• prut má tvar kuželovitého válce, vyrůstá od spodu (paty prutu, kořene) k vrcholu, kde dorůstá a zužuje se

Větvení proutí

• jedná se o postranní větvičky, které vyrůstají z úžlabí listů
• větvený prut je slabší  než hlavní prut - není vhodný pro pletení

Listy

• vyrůstají od špičky
• středem listu prochází hlavní nerv, ze ktrého se rozbíhají postranní nervy
• spodní část listu přechází v řapík, u vrb je většinou krátký
• v listech probíhají veškeré životní pochody potřebné pro růst
• palisty - důležitý rozlišovací znak

Část pohlavní - reprodukční

Květenství

• lidově zvané jehnědy, kočičky
• kvetou brzy z jara, rané odrůdy kvetou před rašením listů, pozdější odrůdy mají květ zároveň s rašením listů
• vrba kvete většinou v březnu, nebo dubnu
• rozeznáváme květy prašníkové - samčí (obsahují tyčinky s prašníky) a květy samičí - pestíkové
• dvoudomá rostlina - na jedné rostlině jsou jen květy samčí a na druhé rostlině jen květy samičí, opylování - hmyz
• Někteří škůdci (viry, roztoči, houby) způsobují změnu pohlaví a tak můžeme  výjimečně pozorovat prašníkové i pestíkové květy na jedné vrbě
• vrbové semeno je velmi drobné, přelétává i na velkou vzdálenost, klíčí na vlhké zemi, klíčivost: 7 dnů
• proto se při zakládání prutníku používá vegetativní množení řízků

Kontrolní otázky

1. Co jsou vegetativní orgány košíkářské vrby? Vegetativní orgány slouží rostlině k vlastnímu růstu, nikoliv pohlavnímu rozmnožování.
2. K čemu je důležitý kořen vrby?
3. Kde rostou vrby?
4. Kde se většinou zakládají vrbové kultury?
5. Jakou funkci mají listy vrby?
6. Co je důležité k určování vrb?
7. Co víš o vrbovém prutu?
8. Kdy dosahuje prut nejvyššího stupně vývoje?
9. Proč dochází k nežádoucímu větvení košíkářských vrb?
10. Co je květenství vrby, jaký má význam?

vegetativní orgány.docx (11,3 kB)

Druhy košíkářských vrb

Kvalita výchozího materiálu (proutí) rozhoduje:

• způsobu práce
• vzhledu výrobku
• různých možnostech zpracování

Základním materiálem v našich podmínkách je vrbový prut. V košíkářské práci klademe velký důraz na použití kvalitního materiálu. Vzhled výrobku ovlivňuje:

• druh proutí
• kvalita proutí (daná podmínkami růstu)
• předběžná úprava proutí

Z botanického hlediska tvoří vrba botanický rod: Salix, má různé druhy, odrůdy, typy. Roste v mírném a studeném klimatickém pásmu, povětšině v nížinách podél vodních toků a na jiných vlhkých místech.

Formy růstu:

• keřovitá forma (keřovitý vzrůst, jako keř se vrba pěstuje na prutníku)
• stromová forma (roste jako strom)

Ne všechny druhy jsou vhodné ke košíkářskému zpracování, mnohé mají křehké a lámavé pruty, mnohým se pruty rozvětvují (je pro košíkářskou práci nevyhovující).

Důvody šlechtění košíkářských vrb

• Košíkářství neřemeslné
• nevyučený košíkář
• plete užitkové, hospodářské koše z neloupaného proutí pro sebe a sousedy
• užívají proutí z divoce rostoucích vrb z okolí svého bydliště
• vycházel při výběru proutí a vlastní práci ze svých zkušeností

Při pravidelném seřezávání volně rostoucích vrb může časem košíkář získat proutí poměrně dobré kvality, které pro zhotovení užitkových košů zcela postačuje. Využívá se dodnes. Ve vyšších polohách se používalo na užitkové koše jiných materiálů (např. loubků ze dřeva).

• Košíkářství řemeslné
• košíkář se práci se věnuje intenzivně, celoročně
• vyškolení, vyučení
• větší spotřeba materiálu, přestávají stačit volně rostoucí vrby, protí se cíleně vysazuje (zakládání prutníků)
• proutí si sám pěstuje nebo kupuje od zemědělců (využití mokrých, nebo zaplavovaných pozemků)
• dochází ke šlechtění vrb
• postupně vznikají znalosti o pěstování košíkářské vrby, zakládání a ošetřování prutníků, pěstování a sklizni vrbového proutí

I dnes pochopitelně platí, že je dobré mít proutí z vlastní sklizně, materiál je zajištěn levněji než kupovaný.

Druhy proutí

• od konce 19. stol. se pěstují určité druhy vrby
• k výběru vhodných druhů se dospělo na základě zkušeností s pěstováním a používáním různých druhů proutí
• konečný výběr druhů pro určitý prutník závisí na: kvalitě půdy, výškové poloze pozemku
• košíkář se snažil pěstovat více druhů proutí (pro různé zpracovatelské účely - loupání, štípání)

Kontrolní otázky

1. Které dva druhy vrb jsou v košíkářství nejžádanější?
2. V košíkářství se užívá: (Vrba mlátička, Vrba konopina, Vrba zelená)
3. V košíkářství se neužívá: (Vrba nahnědlá, Vrba americká, Vrba trojmužná)
4. Vyjmenuj další košíkářské materiály vhodné pro pletení:
5. Co je základním košíkářským materiálem v našich podmínkách?
6. Jak může košíkář získat proutí poměrně dobré kvality?
7. Charakterizuj neřemeslné košíkářství:
8. Charakterizuj řemeslné košíkářství:
9. Co mělo vliv na šlechtění a pěstování košíkářské vrby?
10. Ze Severní Ameriky byla dovezena (Vrba severoamerická, Vrba Rooseveltova, Vrba americká)

druhy vrb.docx (13,2 kB)

Vrba na zahradě

• Správně pěstovaná vrba je pěkný strom (keř), který na pozemku působí dekorativně
• Pěstování vrby je možné na prutníku (vrbovně) – pěstujeme proutí pro užitek (proutí je určeno k dalšímu zpracování)
• Vrba se vysazuje na březích potoků, kde zpevňuje břehy svými kořeny
• Pěstování vrby pro okrasu i jako užitný a zdobný prvek na zahradě
• Materiál na sázení snadno získáme přímo z vrby od pěstitele
• Rychle roste a proutky se dají využít na pletení i výzdobu interiéru
• Na pozemku můžeme vrbu pěstovat ve stromové i keřové formě
• Pro ozdobu i užitek mohou vzniknout živé a suché stavby z vrbového proutí

Suché stavby z vrbového proutí

• Lze zhotovit z loupaného i neloupaného proutí, jednoznačně se uplatňuje proutí neloupané (cena)
• Vrbová opora pro popínavé rostliny slouží zároveň jako ozdoba zahrady
• Plot
• Oddělení jednotlivých částí pozemku
• Ploty různých velikostí
• Ohraničení záhonků
• Suché altánky
• Různé tvary
• Zastíněni místa k posezení
• Obloukové stavby
• tunely
• branky, vchody na pozemek
• zastínění lavičky
• opora pro pnoucí rostliny
• Volné stavby
• Okrasný prvek na zahradě

Živé stavby z vrbového proutí

• Živé konstrukce mohou být vystavěny v kteroukoliv roční dobu.
• Práce s proutky i péče o ně se však podle ročního období liší.
• Od prosince do března je možné sázet předem nezakořeněné proutky
• Od května do října je však nutné nechat proutky nejprve zakořenit, sázet je do předem vykopané brázdy a denně zalévat po několik dalších měsíců.
• Altánky
• Kruhovitý tvar (iglů), kuželovitý tvar (týpí), hranaté
• Slouží k vytvoření soukromého prostoru (neformálního posezení)
• Pokud chcete maximálně využít stín, který stavby nabízejí, doporučuje se situování stavby směrem k severu.
• Oblouky
• Průchozí typ stavby
• Oživení vstupu na zahradu, případně náhrada
• Tunely
• Průchozí delší stavba (dětské hry, různá délka, výška)
• dětských hřiště, zahrada, park
• Ploty
• Slouží k oddělení jednotlivých částí pozemku
• Lze kombinovat se suchou stavbou
• Oživení pozemku (zahrady)
• Volné stavby
• Volné proplétání prutů
• Slouží jako okrasný prvek

Stavba dřeva a vrbového proutí

Stavba dřeva

Vlastnosti dřeva

Stavba vrbového prutu

prut - jednoletý vrbový výhonek

• vyrůstá z matečných kořenů (babky)
• dřeň, střední válec - střed osy prutu (košíkáři nazývají "duše")
• jarní letokruh - blíže ke středové části prutu
• letní letokruh - blíže ke kambiu prutu
• kambium - vytváří na vnější straně lýko a na vnitřní straně dřevo
• lýko - přímo pod kůrou, je odstraňováno při loupání
• kůra - chrání prut, barva dle druhu vrby a podmínek růstu, odstraňuje se při loupání
• kůra dle odrůdy vrby
• mírný oblouk
• dorůstá na svém vrcholu
• prut je nestejnoměrně ohebný a nestejnoměrně silný
• na spodní je silnější než na vrcholu

Vlastnosti vrbového prutu

• pro pletařské účely jsou žádané pružné pruty přiměřeně silné
• pevnost a pružnost významně ovlivňuje finální kvalitu výrobku
• ideální je prut bez postranních výhonků
• barva proutí je podmíněna stavbou dřeva a je technicky důležitá
• barva mízovaného loupaného proutí: bílá, špinavě bílá, nažloutlá, narůžovělá
• barva vařeného loupaného proutí: načervenalá (buď světlejší nebo tmavší odstín - dle odrůdy vrby)
• barvu loupaného proutí je možné vylepšit sířením oxidem siřičitým, nebo mytím v kyselině šťavelové
• tvrdost - odpor, který klade prut při vnikání jiného předmětu, je to vlastnost, která významně rozhoduje o pracovním efektu
• u proutí je důležité, aby nebylo moc tvrdé, protože se z něho špatně plete a práce je velmi namáhavá
• záleží na odrůdě košíkářské vrby a podmínkách při pěstování
• štípatetelnost - určuje se podle toho, jak jde proutí štípat na šeny a jiné vrbové polotovary
• nasákavost - schopnost proutí přijímat do sebe vodu
• některé druhy košíkářských vrb mají větší schopnost do sebe nastřádat vodu dříve než ostatní
• košíkář musí znát charakter zpracovávaného proutí a zvolit vhodnou délku namáčení
• tvrdé proutí se namáčí déle než proutí měkké a řídké
• pokud proutí namočíme málo - bude tvrdé a bude se z něj špatně plést, pokud ho rozmočíme hodně, bude se při práci podlamovat

Rozměry vrbového proutí

• vrbové proutí - základní a hlavní surovina pro košíkáře
• vrbové proutí jsou jednoleté výhonky (letorosty) vrby
• pokud si košíkář pěstuje proutí sám, volí takovou odrůdu, která vyhovuje jeho další práci
• roztřídit vrbové proutí dle délky je důležité z důvodu dalšího zpracování i prodeji
• délkové stupně
• délka A: do 100 cm
• délka B: 100 - 150 cm
• délka C: 150 - 200 cm
• délka D: nad 200 cm

Jakostní třídy vrbového proutí

• o jakosti vrbového proutí rozhoduje odrůda vrby, způsob pěstování a délka proutí
• proutí z různých druhů vrb se hodí pro různé zpracování (výroba hrubých hospodářských košů, loupání proutí)
• proutí pěstované na prutníku (vrbovně)
• proutí z vrb rostoucích volně na březích potoka
• podle vad a tvaru (větvení) prutů se proutí třídí do jakostních tříd

1. třída:
   • jednoleté proutí
   • hladké proutí
   • bez příměsí trávy
   • proutí vypěstované v prutnících
   • proutí musí být vhodné k loupání
2. třída:
   • jednoleté proutí
   • tenké proutí
   • proutí vypěstované v prutnících
   • proutí vypěstované v oblasti vodních toků, ale odborně ošetřované a sklízené
   • proutí musí být vhodné k loupání
3. třída:
   • všechno ostatní proutí
   • proutí se nehodí k loupání 
   • proutí, které se hodí na hrubší pletařskou práci

2.ročník

Základní a pomocné materiály

Základní materiál

• hlavní materiál

• je užitý přímo na výrobku, výrobek se z něj přímo plete

• proutí, pedig, dřevo, překližka

Pomocný materiál

• zdobné prvky na košíku (stuhy, ozdobné provázky)

• slouží k balení výrobku (papír, provázek)

• užívá se při zhotovení výrobku (hřebíčky, lepidlo)

• kování

Domácí a zahraniční materiály

Domácí materiál

• pro nás se jedná o materiál pěstovaný v ČR
• Vrba - tradiční košíkářský materiál, užívají se speciálně vyšlechtěné druhy vrb
• Orobinec - vodní a bahenní rostlina
• Sláma - vhodná je především žitná sláma, obilí
• Kukuřičné šustí - obal klasu kukuřice, kukuřice se v ČR nyní běžně pěstuje, proto domácí materiál, původ kukuřice: Jižní Amerika
• Lýko - zejména lipové, na trhu jsou však běžně lýka dovežená ze zahraničí (exotické, tropické rostliny, užívají zahradníci k dekoraci, lze i zhotovovat různé zdobné pžedměty - panenky, ozdoby)
• Loubky - tenké pásky dřeva

Zahraniční materiál

• Ratan (rotang, španělský rákos) - zejména výroba nábytku (ratanový nábytek), opracovaný kmínek rostliny Calamus Rotang
• Pedig - dřeň kmínku rostliny Calamus Rotang, v současné době velmi využívaný košíkářský materiál, košíkářská galanterie
• Úplet z mořské trávy
• Bambus - dutý materiál

Ošetření, uskladnění, příprava, úprava výpletových materiálů

Ošetření matriálů - zejména důkladná probírka prutů před uskladněním, vytřídění materiálu napadeného škůdci (plísně, červotoč, vlhké proutí)

Uskladnění materiálu - suché a větrané prostory

Úprava materiálu - barvení, moření, bělení

hotový výrobek je možné lakovat

Příprava materiálu - před pletením je materiál nutné namočit

Domácí výpletové materiály

Orobinec

• Je to vodní a bahenní rostlina, která vytváří kolem břehů vodních toků rozsáhlé porosty
• V bahenním dně má plazivý oddenek z něhož vyrůstá lodyha, která má v době květenství dvě hlavice. Po odkvětu horní hlavice odpadá a dolní nabývá tvar tmavě hnědého doutníku.
• K růstu potřebuje teplé a slunečně léto pak dává kvalitní materiál
• Chladném a deštivém počasí je jeho růst nízký dřeň snadno zahnívá a červiví
• Rozdíl mezi orobincem úzkolistým a orobincem širokolistým je v šířce listů, postavení hlavic a jakosti vláken. Pro zpracování se používá jen orobinec úzkolistý.
• Sklízí se po vypuštění rybníka v pozdním podzimu, kdy je bahno v rybníku ztuhlé nebo umrzlé. Pokud není rybník vypuštěn, sklízí se orobinec v zimě těsně nad ledem, ale ochuzujeme se tak o nejhodnotnější části lodyh
• Snaha je sklízet co nejdelší lodyhy orobince. Seřezaný orobinec se vynáší na břeh a po vytřídění červivých lodyh a uhnívajících částí se nechá na břehu vyschnout. Mráz vytáhne z lodyh vodu.
• Po vyschnutí se orobinec svazuje do otepí a skladuje v suchu nebo ihned zpracovává.
• Při zpracování je nejžádanější orobinec s dlouhými lodyhami.
• Nejjemnější vlákno mají listy vnitřní a čím dále k povrchu jsou listy hrubší
• Vnitřní listové smotky se používají k pletení, povrchové tvoří odpad
• Tvrdé obalové listy se při zpracování lámou, praskají a jsou těžko zpracovatelné, ani vzhled výrobků není estetický. Barva má být přírodní, světlehnědá, jednoho odstínu, nesmí být moc tmavá.
• Základní technologie zpracování orobince jsou dvě: práce ze stvolu a práce z úpletu
• Práce ze stvolu (z nesplétaných „líček“) – výrobky zhotovené plátnovou vazbou
• Práce z úpletu („šňůr“) – má dvě části: zhotovení úpletu a užití úpletu pro zhotovení výrobku na formě (tašky, drobná galanterie),
• Z orobince se pletou tašky, bytové doplňky, rohože a další výrobky.

Kukuřičné šustí

• Jsou to pouzdra kukuřičných klasů (listeny) oddělená od lodyhy klasů. Odřezaná pouzdra se svazuji do svazků a volně zavěšuji na stinné vzdušné místo v sušárně nebo kolně (kůlně), kde se pozvolna dosoušejí
• Během dosušení se kukuřičné šustí musí občas kontrolovat, zda neplesniví a nečerná. Po dosušení se svazky musí doplnit, protože po usušení se objem svazku zmenší.
• Na výrobu kabel, prostírání, misek a dalších výrobků se kukuřičné šusti zpracovává  na provázky splétáním s kroucením.
• Jinak se používá na výrobu lidových figurek.
• Kukuřičné šustí se musí stejně jako ostatní přírodní materiály před použitím vlhčit, aby bylo tvárné. Pro výrobu se používají listy ze střední a vnitřní části obalu kukuřičného klasu. Vnější obalové listy jsou tvrdé a mají špatnou barvu; hodí se však na střední výplň figurek. Ušetří se tím kvalitnější materiál                                                                                               

Sláma

• Nejvhodnější je sláma žitná, protože žito má ze všech obilovin nejdelší stéblo
• Ojediněle se používala ovesná sláma (v současné době i jiné druhy:žitovec)
• Žito pro slámu na zpracování se seje na podzim. Sklízí se v období, kdy stébla mají zlatavou barvu. Po deštích je sláma šedivá a ztrácí lesk.
• Sklízí se tak, aby se sláma nepolámala (v současné době – trhání ručně, kosit kosou, srpem), nechá se usušit
• Sklizená sláma se svazuje do otepí po doschnutí se skladuje v suchu.
• Před použitím se slaměná stébla máčejí pro zvýšeni pružnosti.
• Pro zpracování slámy je typická spirálová technika, která se používala od nepaměti téměř po celé Evropě  (v jiných světadílech se používaly různé druhy travin nebo i kořínky)
• užití: došky (střešní krytina), pletené nádoby ze slámy (ošatky), slaměné vánoční a velikonoční ozdoby, slaměné podložky

Zahraniční výpletové materiály

• Jihovýchodní Asie - vysoká úroveň zpracování rostlinných pletiv
• Materiály: rotang, bambus, lýko, traviny
• známá je výroba nábytku - z dovezeného materiálu i u nás

Rozdělení:

• Calamus Rotang - popínavá rostlina, patří do rodu palem
• tropické ostrovy a poloostrovy Jihovýchodní Asie
• Ratan (Rotang) - materiál získaný z rostliny Calamus Rotang, odstraněním listů, trnů a dále opracován
• materiál se užívá především pro výrobu nábytku (ratanový nábytek) 
• povrch má lesklou vrstvu ("glazuru")
• uvnitř je dřeň, ze které se vyrábí pedig
• Španělský rákos - obchodní název pro ratan (rotang) - údajně byl nejdříve dovezen do Španělska a odtud se ratan rozšířil po Evropě
• Pedig - prut vyrobený z dřevité dužiny rostliny Calamus Rotang

Vlastnosti:

• pružnost, ohebnost
• pevnost
• dostatečná délka
• konstantní průměr
• dobře se tvarují
• pěkný vzhled i barva

Použití:

• košíkářské výrobky
• užití atraktivních pletařských technik (tažená technika)
• výroba nábytku, klepačů, vycházkových holí

Ošetření:

• bělení, síření
• úprava kouřem
• barvení

Uskladnění:

• suché, větrané místnosti
• nákup: pruty (pro pletařské účely vhodnější), smotaný (menší množství, aranžerské účely)
• dovoz: ochranné balící prostředky

Příprava a úprava:

• před pletením namočit
• výroba nábytku: napařením
• barvení, moření
• lakování (dnes méně obvyklé, upřednostňuje se přirozený vzhled)

Rotang, Ratan, Španělský rákos

Rotang, Calamus Rotang

• patří do rodu popínavých palem
• výskyt: vlhký prales tropických ostrovů a poloostrovů Jihovýchodní Asie
• ovíjivá a popínavá rostlina, pne se po stromech do výšky
• dosahuje do délky až 100 m, roste poměrně rychle
• kmínek je ke špici silnější, kolínka po celé délce - umožňuje vegetativní množení
• rostlina je porostlá trny (umožňují uchycení rostliny při popínání)

Ratan, španělský rákos

• při sklizni se kmínky řežou na délku asi 10m
• na místě sklizně se zbavují trnů a listů
• kvalitnější je ratan, který se získá z kmínků, které se pnou po stromech, než z kmenů plazících se po zemi (hniloba, plíseň)
• sklizený materiál se vynáší z lesa, třídí se dle kvality a váže se do otepí
• při dalším zpracování se propírá ve vodě s pískem, tím se odstraní zbytky kůry, vyhladí se kolínka
• bílení: sířením, chlorové vápno
• sušení venku
• nejvíce je ceněný čistý a světlý ratan
• tmavý, skvrnitý ratan je lámavý a málo kvalitní
• užití: nábytek, bytové doplňky

Rozdělení španělského rákosu:

• dle tloušťky:
• Segah (světle žlutý, zelený) - výroba ratanových šen
• Klepačový rákos (světle žlutý, hnědavý odstín) - výroba ratanových klepačů ("prakl na klepání nábytku")
• Boandoot (žlutohnědý) - výplet ratanového nábytku
• Oemoloe - užívá se k výrobě pedigu
• Manilla - výroba bičů
• Mailla Tohiti (žlutohnědý), Malakka (hnědá, tmavočervená) - nábytkový ratan, kostra nábytku
• názvy - dle místa výskytu, užití
• Košový rákos (žlutošedý) - koše v textilním průmyslu
• název - dle místa výskytu, užití

Polotovary ze španělského rákosu

Rákosové šény

• pruhy vrchní vrstvy rákosu 
• pevné, ohebné, tvárné, dostatečná délka (až 6 m, nemusí se tak často nadstavovat)
• zpracování: štípání, hoblování, úžení, ohebné, tvárné, dostatečná délka
• Židlové šeny úžené - jednotně zbarvený povrch, výplet sedadel opěradel dřevěného nábytku ("židle Thonet")
• Rákosové (ratanové) šeny úžené - oplétání spojů ratanového nábytku, výplet různých částí nábytku, košů
• Rákosové šeny neúžené - výplet košů, oplétací materiál ratanového nábytku

Rákosové ráfky

• širší a silnější
• krytí hřebíků na osnovách výrobků

Pedik (pedig)

• po oloupání vrchní vrstvy ratanu na ratanové šeny se dřeň používá k výrobě pedigu
• kruhový průměr 1 mm - 5 mm, tyče: 15 mm - 25 mm
• jemný pedig - výplet
• silnější pedig - osnovy, kostry výrobků (nábytku) 
• kvalitní pedig - světlá barva, tvárný, nepraská
• špatná kvalita - praská, láme se, tmavá barva
• úpravy: moření, bělení (síření)
• suchý pedig se balí po 12,5 kg do pevných obalů, aby nedošlo ke znehodnocení vlhkem, kulaté svazky: 0,5 - 1 kg 

Jakost pedigu  

• označení	charakteristika
  AAA	pedig má stejnou barvu, kulatý průměr, přesný rozměr, neláme se a konce jsou zastřiženy. Minimální délka je 180cm. K nám se nedováží.
  AA	pedig má téměř stejnou barvu, vadných prutů by nemělo být více než 10% v balení se najdou pruty o délce 120cm
  AB	barva je tmavší nestejnorodá, lámavost a ostatní vady by neměly překročit 30%. V balení jsou pruty i 100cm
  BC	tmavý pedig – vytřízený při výrobě kvalitního pedigu, nebo původ tohoto materiálu je jiný – např. Vietnam. Tento pedig se hodně láme . Slouží jen pro zpracování přímo v Asii
  Barvený pedig	vyrábí se většinou z kvality AB a to především v Číně. V Indonesii se vyrábí z kvality AA, ale použité barvy hodně pouští barvu a jsou bledé. Při barvení světlých barev se pedig musí vybělit. Bohužel bělením ztrácí své vlastnosti a svojí hmotnost.

  barva úvazu	charakteristika
  žlutý úvaz	výběrová jakost
  modrý úvaz	dobrá kvalita
  červený úvaz	vyhovující kvalita
  černý úvaz	podřadná kvalita
  bílý úvaz	kvalitní bělený pedik

  Polotovary z pedigu

Pedigové šeny

• dělení pedigu na 3 - 4 díly, hoblování
• plochý výpletový materiál, zaoblený
• šíře 2 - 8 mm  

 Pedigové pásky (Pedig band)

• plochý průřez
• na lícové straně jsou lesklé, na rubové hrubší
• 6mm - 16mm.

Úplet z trávy

•  mořská tráva
• rýžová sláma
• úplet 5 - 9 pramenů, šíře 25 mm
• ve výpletu: ozdoba nebo komplet výplet (košíčky, kazety na šití)
• klobouky, kabely, rohože
• lze i strojně sešívat
• dováží se ve svazcích: 25 - 50 m, přírodní barva, případně mořené
• dovoz: Čína, Vietnam

Bambus

• dovážený materiál
• roste v tropických oblastech, množí se podzemními oddenky, dorůstá do výšky 10 - 30 m, kvete jednou za vegetaci
• perlový rákos - bambus, velmi pružný, vyrobený z oddenků
• koupit lze tyče, pruty - délka až 5 m, síla až 50 - 60 mm
• žlutohnědá barva, různé odstíny
• duté dřevo, vnitřní přepážky
• tvrdý pevný materiál, stavební a konstrukční využití (obydlí, mosty)
• výroba nábytku, pruty pro sportovní rybaření
• dobře se štípe - výroba loubků: košíčky rohože
• bambusové úplety
• dovoz: Čína, Vietnam, Tichomořské ostrovy

Uskladnění materiálu

• k uskladnění musí být materiál dobře připravený
• nutné je vytřídit materiál napadený škůdci, hnilobou apod.
• pro uskladnění musí být materiál suchý
• pro skladování musí být materiál nachystán, zpravidla ve svazcích, otepích
• balení materiálu musí zohlednit pohodlnou manipulaci s materiálem 

Sklad materiálu

velkosklad, hlavní sklad materiálu

• jsou zde uskladněny různé typy proutí, osnovní i výpletové polotovary, dřevěné polotovary
• vzdušný suchý sklad, aby materiál netrpěl vlhkem
• vhodná je vyvýšená podlaha nad okolním terénem, aby materiál netrpěl vlhkem
• proutí a pedig se klade nadřevěné trámky, aby materiál u země neplesnivěl
• ostatní matriál - uložený v regále
• sklad musí být dostatečně prostorný aby byl umožněn volný průchod a průjezd s manipulační technikou
• hasící přístroje

příruční sklad materiálu

• police, regály
• větratelný prostor
• uskladněno je menší množství materiálu pro rozpracovanou výrobu
• materiál je již uskladněn v rozbaleném stavu, aby bylo možné odebírat potřebné množství materiálu při práci
• vytříděn je dle síly, barvy, délky, druhu materiálu - vše tak, aby se snadno odebíral při samotné práci

Sklad hotových výrobků

• suchý, vzdušný sklad
• regály, police, velmi dobře větratelná místnost
• výrobky zde mohou doschnout a jsou zde uskladněny před expedicí

Vzorkovna

• police
• NEPRODEJNÉ vzorky výrobků
• slouží výrobě i zákazníkovi

Základní a pomocné materiály

Základní materiál

• hlavní materiál
• je užitý přímo na výrobku, výrobek se z něj přímo plete
• proutí, pedig, dřevo, překližka

Pomocný materiál

• zdobné prvky na košíku (stuhy, ozdobné provázky)
• slouží k balení výrobku (papír, provázek)
• užívá se při zhotovení výrobku (hřebíčky, lepidlo)

• kování

Lepidla a pojiva

• slouží ke spojování materiálů
• užití již v dávných dobách (Starobylý Řím, Egypt - klížení dřeva)
• spojují se stejnorodé (dřevo - dřevo, papír - papír) i nestejnorodé (dřevo - kov, dřevo - papír) materiály
• výhoda: nemusí se dělat konstrukční spoje, což urychluje a zlevňuje výrobní proces
• v našem oboru: výroba překližek, vrstvené dřevo (dna výrobků), lepené formy, výroba papírových roliček ("papírový pedig")

Rozdělení lepidel dle původu:

Přírodní lepidla

lepidla původu:

• rostlinného - mouka, škrob, dextrin, pektin, přírodní pryskyřice, přírodní kaučuk
• živočišného - klih (kostní, kožní, kaseinový, albuminový, rybí), kostní klih - nejstarší druh lepidla

příklad: klovatina - pro kancelářské účely - rostlinného původu

Minerální lepidla - vodní sklo, sádra, cementová lepidla, užití: stavební průmysl

Syntetická lepidla 

• termoaktivní lepidla - vytvrzují se teplem (formaldehydová lepidla, epoxidová lepidla)
• termoplastická lepidla - stávají se tvárnými působením tepla (akrylátová lepidla)
• polosyntetická - na bázi derivátů celulózy