Jaro

Jarní rovnodennost  - první jarní den je v měsíci březnu.

Na jaře začíná vrba rašit. V proutí proudí míza. Na prutech se objevuje květenství a listí. Proutí sklizené na jaře můžeme ihned loupat. 

Proutí sklizené v době vevegetačního klidu můžeme dát do vody. Když začnou rašit lístky a kořínky, lze proutí loupat. Tento jev se nazývá mízování proutí. Vyloupané proutí musíme usušit.

Sklizeň a loupání proutí v míze

• proutí se řeže na jaře, v době kdy začíná rašit, ve dřevině proudí míza
• doba sklizně je polovina dubna až polovina května, záleží na lokalitě, uvádí se období, kdy kvetou třešně
• nevýhodou tohoto typu sklizně proutí je oslabení růstu (vrba musí znovu rašit)
• při loupání se odstaňuje kůra s lýkem od dřevité části prutu

Léto

Letní slunovrat - první letní den je v měsíci červnu

V létě je listí vrby zelené. Na vrbě můžeme spatřit například tyto škůdce: vrbař uhlazený (hladký), mšice. 

Mšice škodí sáním mízy z výhonků vrby. Při hubení mšic nám pomáhá slunéčko sedmitečné. Larvy vrbaře škodí na listech vrby. Proto tohoto brouka v létě sbíráme.

Podzim

Podzimní rovnodennost - první podzimní den je v měsíci září.

Na podzim listí vrby opadá. V přírodě nastává doba vegetačního klidu. V tuto dobu můžeme připravovat půdu pro výsadbu prutníku. Pozemek oráme nebo ryjeme. Takto upravená půda v zimě vymrzne.

Zima

Zimní slunovrat - první zimní den je v prosinci. Na vrbě už není listí. V zimě je doba vegetačního klidu. 

Je to hlavní doba sklizně proutí. Proutí sklizené v době vegetačního klidu můžeme vařit a oloupat nebo na jaře mízovat.

Plést košíky můžeme i z neloupaného proutí. Neloupanému proutí se říká zelené.